Rehkenastin man ollu rogganbarggut leat dahkkon čáhcebohcci várás

Rogganbargguid sturrodaga rehkenastin

Čájet sturrodagaid mehteriin

B - čáhcebohcci govdodat
Y - čuoikka guhkkodat
X - čáhcebohcci viidodat

Huksenrogganbargu lea roggat čáhcebohcci vuođđui, vuojadanbáikái dahje čáhcebohccii, čáhcebohcciid autonomalaš čáhcerusttegii meahccevistti várás, čáhcerusttegiid dahje čáhcerusttegiid čáhcebohcciide.
Go lágida rogganbargguid, de lea hui dehálaš riekta árvvoštallat man ollu eatnamat váldojuvvojit eret.
Rogganbargguid golut leat ieš čáhcebohcci dahje čáhcebohcci roggan ja eatnama eretváldin. Lea ávkkálaš plánet sirdit bajimus šaddolaš eatnama viidáset geavaheapmái gárddis. Eatnama šaddomeahttun oassi geavahuvvo báikki dássedit, vuođu deavdit dahje fievrridit eret báikkis. Eatnama čorgenbáikkit leat mearriduvvon ovddalgihtii.

Fuomáš maid ahte 1 kubihkkamehtera roggama haddi dávjá lassána go bargguid govdodat lassána. Nu ahte haddi čázis gitta 1 mehtera govddu rádjái ja 1 mehtera ja govddu rádjái sáhttá rievdat vaikko guovtte geardde. Eatnama sirdin lea dávjá maiddái sierra golut. Vai it šatta vuorddekeahtes goluid, de ságastallat buot ovddalgihtii entreprenevrrain.

Váldde vuhtii ráji čáhcebohcci dimenšuvnnain go galggat bidjat vuođu go bidjat vuođu.

Gieđain vai grávvemašiinnain?
Juohke dáin vuogádagain leat iežas buorit ja heajut bealit.
Go bargá gieđaiguin, de sáhttá roggan dahkkot dárkilabbot.
Go lea hálbbes bargoveahka ja unnán volumat, de sáhttet giehtačállosa loahpalaš golut leat unnit go go vuovdá čáhcebohcci ja eará erenoamáš rusttegiid. Lea álkit stivret čáhcebohcci sturrodaga ja geometriija.
Muhto go lea stuorra eanamearri ja bargojođánvuohta, de vuoitá dávjá čáhcebohcci. Vaikko mo, de lea mearrádus du duohken.

Prosedyra movt čađahit rogganbargguid.
Merket čuoikka.
Vuosttažettiin fertet merket guovllu gos lea čáhcebohcci dahje čáhcebohcci. Dan dihte merkejit čuoggát ja njuovžilis njuolggočuoggát gos bargu lea eatnama alde. Go galgá stivret geometriija, de mihtiduvvojit guokte boahtteáiggi čáhcebohcci diagonala - dat galget ovttastuvvat.

Muhto dát ii leat ámmátlaš vuohki ja heive merket čáhcebohcciid dahje relatiiva lihka eatnama.

Go galgá dárkilabbot hábmet rogganbargguid, de geavahuvvo čuovvovaš teknologiija.
Muhtun muddui eret evttohuvvon čáhcebohccis leat čuohppon muorračuoggát guovtti joavkkus. (vuogit). Dasa leat čadnojuvvon távvalat dárkilit horisontálalaččat, maidda čuohppat njuolggočalmmiid. Geahččal sihkkarastit lávddiid seamma dásis nubbi nuppiin.
Go sirdá johtolagaid, de oažžu dárkilis merkemiid. Dát čuohppanrusttegat geavahuvvojit maŋŋá dárkilis installeremii strip-vuođđoformáhtaid.

Dássi, teodolihtta, lasermihtidanbáhppa dahje laserdássi dahká barggu hui álkibun.


Čáhcebohcci.
Jus eana lea váiban dahje roggan lea govda, de galgá erenoamáš fuomášupmi rogganbargguid dorvvolašvuhtii. Dán dáhpáhusas eai leat čáhcebohcci seinnit dahkkon áibbas vertikálalaččat, muhto čáhcebohcciin - vai eana ii šatta gahččat.

Seainnit ja čáhcebohcci stivrejuvvojit dássiin ja doarvái guhkes lávkkiin.

Geometriija stivrejupmi.
Lea okta trihkka vai oaččut dárkilis 90 gráda vinkela. Golmmačuoggát mas leat bealit 3:4:5 mehtera (dahje bealit mat leat dáid loguid máŋggageardásaččat) lea okta vinkel 90 gráda. Bija 3 mehtera ovtta beallái čoarvvi, 4 nuppi beallái, ja gaskka čuoggáid gaskkas galgá leat juste 5 mehtera.