Iešdássedis latnjamateriálaid rehkenastin

Iešdássedis latnjaid rehkenastin

Čájet sturrodagaid millimehteriin

X - lanja viidodat
Y - lanja guhkkodat
Váldde mihtidemiid govdodaterohusa njealji čuoggás latnjii, čuoggáin A, B, C, D.
Dan dahkat geavat huksendási.

Ásahit unnimus guhkkodaga iešheanalaš latnjii.

Boađusin rehkenastojuvvo dárbbašlaš materiálaid volyma kubihkkamehteriin ja ásahuvvojit govdodagat latnjačuoggáin.

Prográmma rehkenastá iešheanalaš latnjii materiálaid sturrodaga, ja váldá vuhtii čuoggáid govdodaga erohusa.
Don beasat dárkilabbot rehkenastit materiálaid goluid.

Iešdássedis latnjamateriálaid rehkenastin

Iešdássedis latnja váldoovdamunnin lea ahte erenoamáš dássedis seaguhusat mat geavahuvvojit dasa dagahit ovttadássásaš ja njuovžilis fierpmádaga almmá makkárge liige áŋgiruššama haga. Danne leat dákkár latnjat šaddan erenoamáš bivnnuhin otná beaivvi.
Sáhtát ieš deavdit latnjaid. Dasa dárbbašuvvo dušše diehtit latnja guhkkodaga ja viidodaga, dan govdodaga čuoggáin, ja maiddái deavdinlávkki unnimus govdodaga, man maŋŋá min prográmma sáhttá rehkenastit dutnje man ollu materiála galgá deavdit, go válddát vuhtii govdodaterohusa.

Čuohpaduvvon latnjaid ovdamunit

1. Dakkár latnjaid ovddabealli lea njuovžil, ii leat njuolggočalmmiid dahje čuolmmaid haga.
2. Iešheivehuvvon latnjaid áigodat bistá 40-50 jagi.
3. Geavaheami vuostálasvuohta.
4. Ii dárbbaš erenoamáš fuola.

Golmma ráhkadeapmi

Lea oalle álki bidjat čáhcebohcci, nu ahte ollugat háliidit dan ieža dahkat, almmá ahte váldet oktavuođa spesialisttain. Muhto dás leat muhtun čiegusvuođat.
Nu ahte ovdal go álggahat bidjat latnja, de fertet ráhkadit lanja. Dan dihte váldojuvvojit eret boares latnja, vuođđolávddit ja uvssat. Latnja lea ovttadássásaš. Dan sáhttá dahkat erenoamáš lihkadanmášiinnain dahje ruovdebuvttain. De, jus latnjii leat čuolmmat, de daid ferte rahpat golmmačuoggásaš skáhpponrusttegiin.
Muitte ahte jus áiggut bidjat čáhppes lávddi muorralávddi ala, de dan galggat vuos nannet erenoamáš neahttačuoggáin.
Dan maŋŋá mihtiduvvo latnja njuolggočuohppanvinkel čuoikkain. Dáid mihtidemiid mielde biddjojuvvojit seinniide mearkkat man govddus latnja galgá gahččat. Dán govdodahkii, lassin 2,5 sentimehterii, seinnit leat buhtistuvvon gipsas ja eará čiŋadanmateriálain.
Dasto latnja fas buhtistuvvo ja buhtistuvvo erenoamáš pulveriin.
Dál lea latnja njuovvan čáhcebohcciin, čuoikkat ja čuoikkat leat gokčojuvvon, ja eahpedássedisvuohta lea njuovvan. Dan maŋŋá ferte latnja čáhppojuvvot. Ja dát loahpaha ráhkkanandási. Sáhtát álgit bidjat latnja.

Bidjat čáhppes latnja

Vai beasat ovttadássásaččat bidjat latnjii, de bivdde veahki seaguhit čovdosa dan botta go bidjat.
Ráhkat čovdosa páhkka njuolggadusaid mielde. Sihkkarastin dihte ahte čovdosat leat ovttaláganat, de it galgga bidjat buot čázi čáhcái oktanaga. Bija dát leat stuorra oassi das. Seagut čovdosa dasa. Dan dihte lea buoremus geavahit elrávnnji borranrusttega mas lea erenoamáš čatnanrusttet. Ja dušše dalle go čovdosat šaddet ovttalágan mássan, de bidjat dan sisa mii lea báhcán.
Latnja lea biddjon uvssa guvlui, dan čoarvvis mii lea vuostálagaid latnja sisabeassamii. Heive seaguhusa oassái, ja ovttadássásaš ovddabeali maŋŋel go geavahat nállerulla. Dát veahkeha váldit eret buot luonddučuovggaid mat sáhttet leat beassan čovdosii ja sihkkarastá ovttadássásaš čáhcebohcci.
Go bidjá ovtta oasi nubbái, de ii galgga áigemearri leat eanet go 10 minuhta.
Dan botta go latnja kuivvá, mii bistá 3-6 diimmu dan mielde makkár čovdosa mearka lea, de galgá eastadit čáhcebohcciid ja temperatuvrra rievdadusaid latnjii.