Buollinvoluma rehkenastin

Buollin- dahje sylindrihkalaš čáhcebohcci sturrodaga rehkenastin

Čájet sturrodagaid mehteriin

D1 - čáhcebohcci bajimus diamehter
D2 - čáhcebohcci vuolimus diamehter
H - čieŋalvuohta

Dasa lassin sáhtát čájehit man ollu golut leat čáhcebohcci roggamis ja man ollu golut leat eatnama eretváldimis.

Voluma rehkenastin

Priváhta ruovttus leat golbma vejolašvuođa fállat čáhcefápmorusttega. Sáhtát ieš borahit čázi, sáhtát bálkáhit spesialisttaid dasa, dahje sáhtát roggat čázi iežat eatnamiin. Buot vuogádagain leat sihke ovdamunit ja váilevašvuođat. Ollugat háliidit bidjat čáhcebohcci iežaset eatnamiidda, go dat lea hálbbit, dan sáhttá geavahit badjel 50 jagi, ja lea olu álkit buhtistit dakkár struktuvrra go čáhcebohcci. Dasa lassin ii gáibit sierra lobi boaldámuššii. Muhto vai sáhtát roggat čázi iežat báikái, de fertet vuos dahkat muhtun rehkenastimiid. Min rehkenastinprográmma veahkeha du dáppe. Buot maid fertet dahkat lea čállit čáhcebohcci govdodaga, dan bajimus ja vuolit diamehtera ja iežat orrunguovllu roggama goluid heivvolaš guovlluide, man maŋŋá prográmma ieš rehkenastá čáhcebohcci voluma ja árvvoštallojuvvon golut dan roggamii.

Čáhcebohcci roggan

Vuosttaš ja deháleamos ášši go ieš roggat čázi, lea válljet saji dasa. Lea dehálaš ahte 50 mehtera rádiusas eai leat vurkenrusttegat njuovvanrusttegiidda dahje eará buhtisvuođaide mat sáhttet váikkuhit čázi kvalitehtii. Ii galgga bidjat čáhcebohcci lagabui go 5 mehtera viesus eret. Muđui lea várra ahte viesu vuođđu vahágahttojuvvo eatnama vuoššama geažil.
Lea maiddái dehálaš čielggadit čázádaga govdodaga. Dan dihte sáhtát gávnnahit sullasaš struktuvrraid govdodaga lagaš guovlluin, dahje ovddalgihtii borahit čáhcebohcci.
Fuomáš ahte it sáhte roggat čázi goas beare jagis. Buoremus áigodat dasa lea geassemánus gitta čakčamánnui. Dán áigge lea čáhcefápmorusttet alla dásis, mii mearkkaša ahte it beasa beahttašit čázi bajimus lávkkiin mii soaitá leat báhcán maŋŋel giđđadulvadeami.
Nubbi ášši man birra fertet fuolastuvvat lea mo galggat nannet čáhcebohcci seinniid. Dáppe leat máŋga vejolašvuođa. Dát lea muorrarámma, monolihtalaš beton ja muorra. Juohke dáin nannema vuogádagain leat dihto ovdamunit. Nu ahte, muorrarámma lea hálbbimus. Muhto dat lea oanehisáigásaš. Dan bálvalusáigi ii leat eambbo go 15 jagi. Dasa lassin dan ferte juohke jagi buhtistit silbbain. Dasa lassin dákkár čáhcebohcci roggamis eai leat seinnit nannejuvvon, mii dagaha riskka ahte eana gahččá.
Monolihtalaš beton lea buorre danne go dat eastada čáhcebohcci boahtima sisa čáhcebohccii. Muhto dákkár čáhcebohcci huksen váldá olu guhkit áiggi, ja dat máksá mealgat eanet. Dás leat guokte vejolašvuođa. Juogo ieš ráhkadat betonhámiid mat nannejit seinniid, dahje oastit daid. Ovdal go mearridat maid galggat dahkat, de fertet fuobmát ahte fabrihkas ráhkaduvvon armerejuvvon betonringet leat čavgabut go dat maid ieš sáhtát ráhkadit. Muhto dieđusge dat mákset eanet.
Muorrabohcci huksen gáibida erenoamáš gelbbolašvuođa ja guhkes ráhkkananbarggu. Seainnit fertejit nannejuvvot, ja vuođđu ferte huksejuvvot muora vuollái. Muhto, nugo beton, de ii dohkket ahte muorra čáhci beassá čáhcebohcci sisa.

Maŋŋel go čáhci lea gárvvis

Vaikko makkár čáhcebohcci válljet, de dan ferte áiggil áigái desinfiseret. Čielggadeapmi galgá dahkkot unnimustá guktii jagis, ja dávjjibut jus vierroávdnasat besset čáhcái. Go galgá buhtistit čáhcebohcci, de pumpejuvvo čáhci das eret pumppain. De, go vuolgit vuolás, de mii čađahit dárbbašlaš buhtisvuođaprosedyraid. Go vieris ávdnasat, silba, sáiva ja muohta váldojuvvojit eret čáhcebohcci latnjii ja seinniide, de mii čađahit desinfiserema. Dan dihte čuohppat čáhcebohcci seinniid čáhcebohcciin dahje guhkes hárvenaš čáhcebohcciin klora čovdosiiguin.
Go čáhci fas devdojuvvo, de galggat maiddái bidjat klora čovdosa mii lea 150 mg juohke 1 lihttara čázis. Čáhci seaguhuvvo ja čáhci, mii lea gokčojuvvon čáhcái, biddjojuvvo guokte diimmu. Dasto čáhci fas pumpejuvvo olggos ja čáhci bassojuvvo buhtes čáziin. Prosedyra fas čađahuvvo dassážii go klora duovdagis jávká.